Gastroportál - Místo setkání profesionálů v gastronomii

Jaké měl skladatel Bohuslav Martinů dětství a kde prožil další etapy svého života, podrobně popisuje stálá expozice v jeho rodné Poličce. Která jídla však měl rád a co se obvykle u něho doma objevovalo na prostřeném stole, už výstava neukazuje. Dnešní akce Bohuslav Martinů všemi smysly to napravila. Kombinuje jeho hudbu a jeho oblíbená jídla.

Kvůli 120. výročí skladatelova narození už v sedm ráno začaly přípravy. Budoucí kuchaři a kuchařky z tamního učiliště čistili a kuchali kapry, obalovali žabí stehýnka nebo připravovali bramborové těsto. Menu se sestávalo ze čtyř chodů a každé z nich mapovalo jedno období skladatelova života.

"Centrum Bohuslava Martinů a město nás oslovilo asi před půl rokem, abychom společně sestavili menu. Skladatel procestoval půl světa, první gastronomické zastavení je na Vysočině, druhé v Paříži, třetí v Americe a poslední v Itálii," řekl Lubor Havlík, vedoucí odborného výcviku SOŠ a SOU v Poličce.

Všechny suroviny musely být čerstvé a navážely se nejpozději v úterý. Učni míchali rozhudu, pomazánku z tvarohu a kořením, připravovali na plotně bramborové placky, na kterých si hosté večera pochutnali se škvarky a rozpuštěným sádlem. Stravu z Vysočiny doplnilo pařížské zastavení, obalovaná žabí stehýnka a kapr zapečený s křenem.

"Některé recepty pocházejí z dochované kuchařky sestry Bohuslava Martinů Marie. Jiné pocházejí z daného období. Například, i když žil Martinů v Americe, hostům se připravovala kachna s červeným zelím a houskovým knedlíkem. Mapujeme konec 19. století až po 50. léta minulého století," řekl Havlík.

Z kuchařky pocházejí pokroutky, moučník z vařených brambor zjemněný sněhem z bílků, filátka z kapra a italské makarony s omáčkou z rajčatové pasty, vejci a strouhaným parmazánem. Rodina věhlasného skladatele nemívala moc peněz, proto jsou recepty poměrně skromné.

Polička se skladatelově výročí nechce věnovat jen jediným večerem. Připravuje například několik koncertů a novou výstavu věnovanou přátelství skladatele Martinů a malíře Jana Zrzavého. Oba umělci se potkali v Paříži. Expozice je představí v opačných rolích. Martinů tvořil karikatury, řadu autografů doplnil kresbičkami. Naopak Zrzavý se pokoušel skládat hudbu.